Máte doma litinovou pánev, nebo o ní přemýšlíte? Není divu, litina je materiál, který nádobí propůjčuje nebývale dobré vlastnosti, pokud jde o sálavý výkon při použití na plotně i v troubě. Víte ale, jak se o litinu starat, aby dobře sloužila? Není to zdaleka tak těžké.

Na prvním místě je potřeba si říci, že není litina jako litina. Většina výrobců, ale opravdu téměř každý, dnes litinu vyrábí se smaltovaným povrchem. Vzhledem k pracnější údržbě holých litinových povrchů, o kterých bude tento článek především, se není čemu divit. Pokud smaltované litinové nádobí máte, nebo se v nejbližší době chystáte ho koupit, je to naprosto v pořádku. Stále se jedná o kvalitní výrobek, který udělá v kuchyni spoustu radosti.

Naše babičky ale smažily na litinových pánvích bez povrchové úpravy, a když se jich zeptáte, do dneška na ně vzpomínají v dobrém.

V čem se tedy litinové pánve liší?

Přirozená litina je pórovitý materiál. Je to vlastně uhlíková ocel odlitá do pískové formy, masivní, tvarově stálý a mimořádně odolný výrobek. Velmi dobře funguje na indukci (je to obyčejná ocel, ne nerez), obstojně vede teplo (lépe, než nerez, hůř, než hliník), ale má sklony k rezavění a k získání alespoň trochu lepších povrchových vlastností (nepřilnavost) je potřeba holou litinu takzvaně vypéct.

Pokrytím litinového odlitku vrstvou smaltu (jedná se o minerální glazuru, něco na způsob glazury na keramice) získáme keramicky hladký povrch, který nepřijímá vlhkost a snadno se myje. Tím pádem smaltovaná litina nerezaví, méně připaluje a litinové pánve není potřeba vypékat, aby optimálně fungovaly. Sálavost zůstává, jen ten pocit je jiný.

Litinová pánev Skeppshult, prokazatelně švédský výrobek, vysoká kvalita zpracování

Dobře, mám tedy litinovou pánev bez glazury…

Dnes se při výrobě litinové pánve máčí v rostlinném oleji, který se na nich ještě v továrně vypeče. Naše babičky to s litinovými pánvičkami nedělaly jinak. Tím se pórovitý povrch jakoby uzavře před vlhkostí a vzduchem, ale hlavně přestane přichytávat syrové maso nebo další materiály při smažení.

Přesně ten stejný postup vás totiž čeká pravidelně, třeba jednou za 2 – 3 měsíce. Potření celé litinové pánve olejem a vypečení v troubě nebo na sporáku. Aby se odolný film na povrchu obnovil.

Jak vypéct povrch litinové pánve?

V angličtině narazíme na slovo „seasoning“ a desítky návodů. Jde skutečně o to nechat tenký olejový film zuhelnatět v drobných pórech holé litiny. Tento povlak nemá tendenci se loupat ani umývat, drží velice dobře. A zabraňuje fyzikálně chemickým reakcím holého železa s organickými molekulami jídla, které vedou k přichycení a připálení.

Pánvičku opláchněte od posledního smažení a potřete ubrouskem nebo mašlovačkou, volte olej s vysokou teplotou přepálení. Pokud má odnímatelné dřevěné madlo, sundejte ho. Litinovou pánvičku takto potřenou dejte na půl hodiny na 200 °C do trouby. Můžete nechat i hladinu oleje vevnitř v pánvi, aby se neohřívala naprázdno.

No a to je tak nějak všechno. Při mytí holé litinové pánve nepoužívejte moc jaru, a už vůbec ji nedávejte do myčky. Pokud se na ní něco připálí, je to buď nevhodným olejem, nebo tím, že se předchozí nepřilnavý film porušil. Přirozeně že litinovou pánev používáme normálně s olejem, ne na sucho…